Poloha
Česko > Jihočeský kraj > okres Prachatice > Volary > Volary
Upřesnění polohy: V blízkosti komunálního hřbitova na severovýchodním okraji města
Souřadnice
48.913456, 13.895326
Typ
Socha, symbolická, Pomník / Památník holokaustu, Obelisk, sloup nebo pyramida, Vertikální stéla nebo deska
Umístění
Hřbitov
Umělec / Tvůrce / Firma
Vojtěch Pařík (Sochařství)
Nápis
Hebrejské tradiční texty, Text o historii, Citace z židovských pramenů
Jazyky
Čeština, Hebrejština, Angličtina, Němčina, Polština, Maďarština
Koho pomník připomíná
Pochody smrti, Židovské oběti, Oběti nacismu
Oběti pochodu smrti z koncentračního tábora Grünberg v Polsku
Ikonografický motiv
Lidská postava, Náhrobek, Desky zákona
Materiál
Mramor, žula, bronz
Rozměry
Šířka: 185 cm
Výška: 215 cm
Hloubka: 72 cm
Datace
Signatura
V. PAŘÍK 1975
(Na podstavci plastiky)
Areál zahrnuje pohřební plochu s 95 náhrobky, nápisovou desku při vstupu, plastiku torza ženy a obelisk v horní části. Při vstupu je na žulové nápisové desce uvedena základní informace o pohřbu 95 obětí pochodu smrti, v roce 1990 rozšířená do dnešní podoby včetně anglického, maďarského, německého a polského textu. Doplněna je stylizovaným motivem desek Desatera. Dominantou hřbitova je obelisk umístěný na nejvyšším místě hřbitova. Jeho tvar podle popisu autora návrhu připomíná Tóru, vytesaný text z Pláče Jeremiášova doplňuje závěrečná hebrejská zkratka tanceva. Typografickou podobu nápisů navrhnul grafik František Štorm. Ze starší úpravy zůstala na místě areálu bronzová plastika torza ženy od akademického sochaře Vojtěcha Paříka z roku 1975. Mimořádně působivé je rytmické střídání dvou tvarů náhrobních kamenů zakončených buď komolým trojúhelníkem, nebo půlkruhem, které vytváří specifické architektonické dílo na způsob vojenského hřbitova. Obelisk i náhrobní kameny jsou zhotoveny z bílého šedozeleně žíhaného mramoru z Nehodíva u Klatov. Pouze kámen jediného muže, Grigorije Onopšenka, má špičatý tvar a je zhotoven z liberecké žuly.
(Nápis na desce)
ZDE JE POHŘBENO 95 ŽEN ŽIDOVSKÉHO PŮVODU,
KTERÉ BYLY NA POCHODU SMRTI V KVĚTNU 1945
V OKOLÍ MĚSTA UMUČENY NACISTY.
ITT HANTOLTÁK EL ANNAK A 95 ZSIDÓ NŐNEK A FÖLDI
MARADVÁNYAIT, AKIK A VÁROS KÖZELÉBEN 1945
MÁJUSÁBAN MÁRTÍRHALÁLT HALTAK
TU POCHOWANO 95 KOBIET POCHODZENIA ŻYDOWSKIEGO,
KTÓRE W OKOLICACH MIASTA ZGINĘŁY MĘCZEŃSKĄ ŚMIERCIĄ
Z RĄK FASZYSTÓW W CZASIE MARSZU ŚMIERCI W MAJU 1945 R.
HIER BEFINDET SICH DIE GRABSTÄTTE VON 95 JÜDISCHEN FRAUEN,
DIE NACH EINEM LANGEN TODESMARSCH IN DER UMGEBUNG DIESER
STADT VON DEN FASCHISTEN UMGEBRACHT WURDEN
HERE ARE BURIED 95 WOMEN OF JEWISH ORIGIN
WHO WERE TORTURED BY THE NAZIS DURING A DEATH MARCH
IN THE VICINITY OF THE TOWN IN MAY 1945
(Nápis na obelisku)
JE VÁM TO
LHOSTEJNÉ.
VY VŠICHNI,
KTEŘÍ JDETE
KOLEM?
POHLEĎTE
A VIZTE, MÁ-LI
NĚKDO TAKOVOU
BOLEST,
JAKÁ BYLA
ZPŮSOBENA MNĚ.
(Nář. 1,12)
תנצב׳׳ה
Pochod smrti vyšel 20. 1. 1945 v počtu přibližně 1 000 žen z Polska (polská Slawa) z koncentračního tábora Grünberg a skončil po 106 dnech počátkem května ve Volarech, kde v této době čítal pouhých 107 žen. Cílem pochodu byl pravděpodobně koncentrační tábor v Mauthausenu. Při americkém leteckém útoku na doprovodné nákladní auto byl konvoj zastaven a dozorci reagovali střelbou do deportovaných. Svědectví 14 přeživších žen zachycuje dokumentární film Volary Burial of Nazi Victims.
Jména pohřbených: Neznámá, Maja Brat, Márta Surányi, Margit Davidovics, Rózsa Ungvár, Sára Letkovics, Éva Pauhner, Golda Nucher, Zuzana Baumgartner, Emma Schönberger, Olga Grünstein, Ivana Kirkowitz, Maria Friedmann, Ilona Weiss, Ibolya Weiss, Sonnenschein, Ilse Kornhauser, Neznámá, Zita Kleinmann, Liesel Steppe, Else Gelb, Sonja Sonnenschein, Neznámá, Rózsa Vidor, Sonia Federmann, Györgyi Kótai, Lenke Schwarz, Maria Weintraub, Mala Waldner, Neznámá, Hanna Borenstein, Neznámá, Gisela Aronowitsch, Nadia Rippstein, Hanna Volnermann, Zofia Dafner, Marta Weinberger, René Ábrahám, Dora Ebbe, Neznámá, Paula Feiner, Sára Kleinmann, Regina Feifpopf, Federmann, Lili Pauhner, Rózsa Ábrahám, Paula Hasburg, Mathilde Wassermann, Zsuzsanna Ringler, Eteka Steuer, Anikó Frankfurter, Ilona Markovits, Rózsa Altmann, Magda Virág, Margot Deutsch, Sára Prentsa, Eva Auslander, Liba Stein, Kotan Hermann, Berta Kremer, Lilly Gelb, Emma Pahner, Kapetz, Ilona Pásztor, Gita Ehrenfried, Ivana Weinstock, Rózsa Frank, Amalia Langer, Halena Spiegelman, Neznámá, Etelka Jakobowitz, Lili Rosenberg, Fella Schepp, Vera Gerhard, Tilly Tiberger, Sára Dávidovics, Manja Pariser, Neznámá, Zsuzsanna Weiss, Neznámá, Erzsébet Partos, Ilsa Tiras, Maina Waldner, Neznámá, Edith Kleinmann, Zsuzsanna Eckstein, Ilze Kleinzähler, Suse Kunz, Rózsa Rosenblatt, Rozsa Smilovics, Malvin Ádler, Éva Goldstein, Tiras Tuska, Frida Lebovics, Hanna Tsivia.
Kromě 95 žen z pochodu smrti zde byl pohřben dvacetiletý Grigorij Onopšenko, zřejmě Ukrajinec, kterého zastřelil ranou do týla v lese u Vltavy na katastru Dobrá německý hajný. Jiná zpráva uvádí, že Onopščenko byl ruský dělník, který sloužil u sedláka v Českých Žlebech a při útěku do ruského zajateckého tábora byl v roce 1944 poblíž obce Dobrá postřelen. Podle nových výzkumů je však pravděpodobné, že na tomto místě byl pohřben polský dělník Alfred Sichov, o jehož smrti se zmiňují soudobé vyšetřovací spisy.
Seznam přeživších: Halina Tenglerová, rozená Grabarcziková, z Polska, byla účastnicí pochodu. Pocházela z Poznaňského kraje, ve Volarech se jí ujala rodina Tenglerova (1921–1983), v roce 1946 se provdala za jejich syna Františka.
Renáta Dindová, rozená Silbigerová, po 2. světové válce žijící v Písku (1917–2007).
Hřbitov byl zřízen nedlouho po ukončení 2. světové války v blízkosti komunálního hřbitova na cestě, která kopíruje Zlatou stezku z Pasova. Na severu a východě vymezovaly jeho prostor stávající kamenné zdi komunálního hřbitova, před kterými byla vysazena řada tújí. Při první úpravě v letech 1953–1956 byl nově použit starší obelisk – pomník, u něhož došlo 9. 5. 1956 k pietnímu shromáždění včetně kladení květin. V roce 1975 byla provedena další úprava podle návrhu Stanislava Picka, který uspořádal plochu do sedmi řad souvislých hrobů, opatřených plechovými tabulkami na způsob vězeňských označení. Vlevo od vstupu byla v téže době osazena bronzová plastika ženského torza od Vojtěcha Paříka a na nejvyšším místě byl hřbitov zakončen kamenným pilířem s bronzovou nápisovou deskou, který byl později nahrazen obeliskem. Tato úprava nebyla dokončena podle původního záměru.
V roce 1989 zpracoval Vojtěch Storm (1937–2019) mimořádně hodnotný návrh, kterému předcházel podrobný průzkum pramenů (Státní archiv v Prachaticích) a rozličných archivních svědectví. Storm zachoval řazení rovů na způsob vojenského hřbitova a upravil areál do dnešní velmi působivé a architektonicky hodnotné podoby. Inaugurace nové úpravy se 9. 5. 1990 zúčastnili místní představitelé, rada maďarského velvyslanectví a ředitel Maďarského kulturního střediska v Praze. V následujících letech hřbitov navštívila delegace Unie divizí amerických židovských žen s přeživší účastnicí pochodu Gerdou Weissman Klein. Roku 1995 zasadila německá delegace ve Volarech na památku události 95 stromů. Roku 2005 se zúčastnil vzpomínkové slavnosti vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Marie Strončková, Volary. Hřbitov pochodu smrti, Výběr z prací členů historického klubu při jihočeském muzeu v Českých Budějovicích XI, 1974, č. 3, s. 204.
Jaroslava Krejsová, Přes Volary přešla smrt, [Volary] 2008.
Vojtěch Storm, Volarský hřbitov pochodu smrti, Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech LIV, 2017, č. 4, s. 227–243.
jp [Jaroslav Pulkrábek], Gregorij Onopšenko versus Alfred Sichov, Volarský zpravodaj 2021, č. 9, s. 16–17.
sv [Svatopluk Vokurka], Smutná zpráva z USA, Volarský zpravodaj 2022, č. 7, s. 16.
jp [Jaroslav Pulkrábek], Po stopách Gerty Weissmann, Volarský zpravodaj 2022, č. 8, s. 12.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 20416/3-3908 – válečný hřbitov
Iva Steinová