Pomník stojí v ulici Terézy Novákové v blízkosti staré evangelické školy. Na místě vybraném v parčíku pod starou evangelickou školou je umístěn stylizovaný ocelový ohořelý keř, který symbolizuje osud židovských občanů – což lze obecně přenést na genocidu jednoho lidského rodu, jehož strukturu keř svým tvarem symbolizuje. Tento keř opět obráží v podobě čtyř drobných lístků odlitých z bronzu. Na konstrukci pomníku jsou použity komponenty svařené z ocelové kulatiny. Do koruny betonové zídky, která odděluje svah, v němž je keř umístěn, od chodníku, je ve vrchní části vložena kovová deska s textem.

ŽIDOVSKÝM OBČANŮM PROSEČE – OBĚTEM HOLOCAUSTU – (1939- 1945) BREITENFELDOVI, ČERVINKOVI, KOPPERLOVI, KOSINEROVI A POLÁKOVI

Podnět k postavení pomníku obětem holokaustu z města Proseč vyšel na přelomu roku 2012 a 2013 z jednání rady města. Pomník určený více než 30 občanům židovského původu, kteří až na jednu výjimku přišli o život během nacistické genocidy, v Proseči chyběl. Myšlenka projektu vznikla na základě udělení čestného občanství Proseče členům rodiny Fleischmannovy. Město Proseč udělilo 28. 2. 2012 in memoriam čestné občanství města Proseč Rudolfu Fleischmannovi jako zvláštní projev uznání za záslužný čin, kterým byla iniciativa za udělení domovského práva pro německé spisovatele Thomase Manna, Heinricha Manna a jejich rodiny. Čestné občanství získaly také jeho dcery Lady Milena Grenfell-Baines a Eva Paddock za mimořádné celoživotní úspěchy, především za šíření dobrého jména naší země v zahraničí, charitativní činnost a zásluhy na zveřejnění hrdinského činu Sira Nicholase Wintona. Obě spoluorganizovaly cestu historického Wintonova vlaku z Prahy do Londýna. Současně s touto rodinou město připomnělo i ostatní židovské rodiny: Kosinerovy, Kopperlovy, kteří založili první dýmkařskou manufakturu a později továrnu na dýmky, Breitenfeldovy a Polákovy. Pomník byl slavnostně odhalen 31. 10. 2015. Slavnostního aktu se zúčastnili představitelé města, tvůrci pomníku, ředitel Památníku Terezín a zároveň předseda Židovské obce v Praze Jan Munk, prosečský rodák a také potomek jedné ze zdejších židovských rodin, a faráři obou zdejších farností – katolické i evangelické. Odhalení pomníku se dostalo i velkého zájmu veřejnosti. Náklady na jeho zbudování byly 120 000 Kč.
Hořící keř, který není ohněm pohlcen, je symbolem židovského národa. Tímto způsobem je rabíny vykládán biblický text z Druhé knihy Mojžíšovy (3,2): „viděl, že ten keř plane ohněm, a přesto ten keř není tím ohněm stráven“ (v překladu rabína Efraima Sidona). Zdánlivé nadužití slova „keř“ v tomto verši na něj klade zvláštní důraz a je vykládáno právě tak, že hořící keř, který neshoří, je obrazem toho, že nepřátelé nebudou moci zničit Izrael (viz Porabínský komentář Exodus raba 2,5).