Památník se nachází severně od historického centra města na křižovatce Havlíčkovy a Hybešovy ulice. Jeho součástí je parková úprava architektonicky řešeného prostranství před budovou pošty. Mírně svažitý terén je terasově upraven nízkými kamennými zídkami z opracovaného kamene. V zídce lemující jihovýchodní stranu památníku je naležato zapuštěno pět kamenných nápisových desek obdélného tvaru a totožných rozměrů. Rytý text na deskách je zvýrazněn černou barvou. Nad prostřední deskou se nachází prosklená vitrína v kovovém rámu a v ní čtyři skleněné dózy nesoucí nápis: Dachau, Sokolovo, Dukla a Kyjev, v každé z nich je pietně uložena prsť z uvedeného místa.
Dominantou památníku je sousoší matky s dítětem, sestavené z kamenných bloků s přiznanou spárou. Mladá žena sedí na podstavci, na klíně na pozvednuté pravé noze jí sedí dítě, které se nožkama opírá o matčinu levou nohu. Matka ho oběma rukama drží v široce otevřené náruči, ruce obou jsou propojeny. Obličej dítěte je otočen směrem k divákovi stejně tak obličej matky, ve výrazu obou se odráží očekávání a smutek. Společně vyhlížejí otce dítěte, který se nevrací z fronty či koncentračního tábora. Povrchová úprava kamene sousoší je ponechána v hrubé povrchové struktuře.

(První nápisová deska vlevo)

1914
NA BOJIŠTÍCH PADLO 167 BOSKOVSKÝCH OBČANŮ
1918

(Druhá nápisová deska)

OBĚTI NĚMECKÉ OKUPACE 1939–1945

FRANTIŠEK PTÁČEK – LADISLAV PULEC
FRANTIŠEK SEMERÁD – JOSEF SKOUMAL – RUDOLF SLÁMA
MOŘIC SPITZER – MILOŠ STŘECHA – MUDR. KAREL SVĚRÁK
KAREL SVĚRÁK – IRIS SVĚRÁKOVÁ – M. SVĚRÁKOVÁ
MUDR. VÁCLAV ŠILHAN – JAN ŠTERCEL – JAN TEFFELNER
JOSEF TICHÝ – JOSEF TRNKA – JAN VESELÝ
V PLYNOVÝCH KOMORÁCH ZAVRAŽDĚNO
444 OBČANŮ ŽIDOVSKÉ NÁRODNOSTI

(Třetí nápisová deska)

MY DALI KREV A ŽIVOT,
VY DEJTE LÁSKU A PRÁCI
PRO BLAHO NÁRODA

(Čtvrtá nápisová deska)

OBĚTI NĚMECKÉ OKUPACE 1939–1945

LADISLAV ALEXA – ALOIS BARÁK – INŽ. DR. BOLELOUCKÝ
KAREL HAVELKA – ANTONÍN HLADKÝ – GABRIEL HORÁK – KAREL HORÁK
JUDR AUGUSTIN JANKŮ – VILÉM KADLEC
FRANTIŠEK KAŠPÁREK – JOSEF KLEIN – ANTONÍN KRÁL
ZBYNĚK KRÁL – BEDŘICH KRSŇÁK – FRANTIŠEK KŘÍŽ
PROF. ČENĚK KUBA – ALOIS KUBÍN – FRANTIŠEK KURDÍK
FRANTIŠEK LEPKA – OLDŘICH MELUZÍN
ANTONÍN NAVRÁTIL – DR. LADISLAV PRCHAL

(Pátá nápisová deska)

1939
POPRAVENO A UMUČENO 483 BOSKOVSKÝCH OBČANŮ
1945

Plocha vybraná pro vybudování Památníku vítězství vznikla po zrušení bývalého zahradnictví. Původní ideový návrh na památník vypracoval v roce 1958 akademický sochař Jan Tříska (1904–1976) ve spolupráci s architektem Blahoslavem Adamíkem. Tento návrh však nebyl pro nedostatek finančních prostředků realizován. K oživení myšlenky na vybudování památníku došlo až v roce 1964.
Stávající památník s dominantou sousoší matky s dítětem je dílem akademické sochařky Sylvy Lacinové-Jílkové (1923–2019) z Brna, která spolu se svým bratrem, architektem Luborem Lacinou (1920–1998), zpracovala ideový námět: matka s dítětem čeká po válce na svého muže, který se nevrátil z fronty či koncentračního tábora, zatímco celý svět se raduje z míru a konce válečných útrap. Kolem dokola jsou ještě rozvaliny – pozůstatky války, zničená města a vesnice – znázorněné prostřednictvím balvanů rozsázených v pozadí na zeleném trávníku, přivezených s Rozseče na Vysočině, z míst silného partyzánského hnutí.
Pomník byl zhotoven v Olomouci, celkové náklady na jeho zřízení byly 58 000 Kčs. Na úpravě parkové části kolem památníku odpracovali občané města stovky brigádnických hodin. K slavnostnímu odhalení Památníku vítězství a jeho předání veřejnosti došlo v 11 hodin dne 9. 5. 1965 u příležitosti oslav 20. výročí osvobození města od nacismu vojsky Rudé armády. K občanům promluvil účastník bojů u Dukly plukovník Kvapil a pomník byl předán do péče předsedovi Městského národního výboru Josefu Kočvarovi.
Postupem času, pravděpodobně z neznalosti historie vzniku památníku, se u veřejnosti vytratil název Památník vítězství. Sousoší matky s dítětem se změnilo na Památník osvobození a zídka s nápisovými deskami na Památník obětem 1. a 2. světové války. Toto označení stejně jako rozdělení památníku je však chybné.