Bronzový horizontálně orientovaný reliéf je složen ze dvou desek. První ztvárňuje osm postav, mužů, žen a dětí, které odcházejí a loučí se s městem. Postava chlapce uprostřed skupiny nese dva symboly – dehumanizaci Židů v transportní číslo a modlitbu za zemřelé jizkor. Na druhé desce je zobrazena smuteční vrba. Dílo je umístěno cihlové zdi, jež je součástí opevnění města. Na betonovém stupni s cihlovým obložením pod reliéfem se nachází později instalovaná textová deska.

V TĚCHTO MÍSTECH
NASTUPOVALY TISÍCE VĚZŇŮ
TEREZÍNSKÉHO GHETTA
SVOU POSLEDNÍ CESTU

Dílo bylo iniciováno Svazem protifašistických bojovníků v roce 1968 k připomenutí památky pražských Židů a k označení shromaždiště v Praze-Holešovicích, na které upozorňoval původní dedikační text: „Z těchto míst bývalého Radiotrhu odvlekli nacisté v letech 1941–1945 do koncentračních a vyhlazovacích táborů celkem 45 413 mužů, žen a dětí, z nichž se 37 669 nevrátilo."
Sochař Břetislav Benda (1897–1983) pojal dílo jako deskový triptych – desku s nápisem a reliéfy s figurálním a florálním motivem. Instalace plastiky dokončené v roce 1970 byla dlouhodobě politicky blokována, a to i po roce 1985, kdy k odhalení dal souhlas Městský výbor KSČ Praha.
Dne 28. 6. 1988 Rada židovských náboženských obcí v ČSR reliéfy (bez textové desky) zástupně odhalila v Terezíně u železniční vlečky, odkud odjížděly transporty z ghetta. Smysl díla tak měl být zachován, neboť z pražského shromaždiště mířila většina transportů do Terezína a pro většinu deportovaných bylo ghetto pouze dočasným pobytem před dalšími transporty na východ. Odhalení se konalo v rámci mírové akce židovských náboženských obcí Evropy organizované Radou židovských náboženských obcí. Následně byla k plastice pořízena nová doprovodná textová deska, která není součástí původního díla.
Na místě shromaždiště v Praze-Holešovicích byl reliéf instalován až v roce 1991. (Viz databázová karta Pamětní deska židovských transportů, Praha 7 – Holešovice.)