Dvojice bronzových plastik na zatravněné ploše před muzejní budovou zapadá svým celkovým pojetím do autorova dobového sochařského výrazu. Postavy vyhublých mužů se vyznačují výrazně plasticky zpracovaným povrchem, existenciální vyznění umocňuje v případě kráčejícího Mučedníka nachýlení a torzální zachování paží. Druhá figura Poutníka opírajícího se o dlouhou hůl zdůrazňuje moment zastavení a pohroužení se do sebe. Obě postavy jsou shodně barevně laděné tak, aby působily v prostoru před budovou muzea co nejorganičtěji. Poutník (vysoký 209 cm) i Mučedník (vysoký 183,5 cm) spočívají na decentních obdélníkových platformách. Plastiky jsou zařazeny do sbírek Památníku Terezín pod inventárními čísly PT 14143 a PT 13964.

Sochy před dnešní muzejní budovou v terezínské Malé pevnosti zde setrvaly jako jisté svědectví o spolupráci Jiřího Sozanského s Památníkem Terezín. Ta započala výstavou autorových plastik na I. nádvoří v dubnu 1976, necelé tři roky poté, co autor absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Po několika tvůrčích pobytech (společně s Ivanem Bukovským) v Památníku Terezín vyvrcholilo toto období jeho kontaktů s institucí roku 1980 tříměsíčním sympoziem, završeným v létě kolektivní prezentací děl, jíž se kromě Sozanského účastnili Zdeněk Beran, Ivan Bukovský, Ivan Dolejšek, Lubomír Janečka, Petr Kovář a Oldřich Kulhánek. Po listopadu 1989 došlo k obnovení této spolupráce, která dále zahrnovala rekonstrukci sympozia Terezín ´80 v roce 1991, účast na kolektivní výstavě Svědkové a oběti v roce 1996 a monografické výstavy v roce 2006. Sochy umístěné dnes vedle přístupové cesty k muzeu v Malé pevnosti byly původně na začátku devadesátých let odlity do cínu, avšak poté, co došlo k jejich poškození v důsledku povodní roku 2002, byly v nultých letech odlity v bronzu a osazeny ve své současné podobě.