CS / EN

Pomník mučedníkům, Terezín

Základní informace

Poloha
Česko > Ústecký kraj > okres Litoměřice > Terezín > Terezín
Upřesnění polohy: Jiráskovy sady

Souřadnice
50.512151, 14.149975

Typ
Vertikální stéla nebo deska, Pomník / Památník holokaustu

Umístění
Veřejný park, Tábor

Nápis
Věnování, Jméno sponzora / dárců

Jazyky
Čeština

Koho pomník připomíná
Oběti 2. světové války, Židovské oběti

Terezínské mučedníky

Ikonografický motiv
Státní znak

Materiál
Žula, beton

Rozměry
Šířka: 80 cm
Výška: 220 cm
Hloubka: 60 cm

Zadavatel
Záložníci československé armády

Datace

1950 30. července Odhalení

Popis

Pomník je usazen na dvoustupňovém betonovém soklu a tvoří ho deska z černého mramoru ve tvaru patrony. V jeho horní části je umístěn státní znak, pod ním pak text věnování. Pomník i díky tomu, že se nachází v prostředí jednoho z terezínských parků, působí poměrně decentně, svým tvaroslovím je však zřetelně poplatný dobovému diskurzu.

Nápis

TEREZÍNSKÝM MUČEDNÍKŮM
1942-1945
věnují vojáci záložníci 1950

Historie

Ačkoli se k okolnostem vzniku pomníku nepodařilo zatím v archivních pramenech nic konkrétního dohledat, je jeho pojetí charakteristickou ukázkou dobového přístupu k prostoru bývalého ghetta Terezín. Památník národního utrpení (pozdější Památník Terezín) vznikl sice už v roce 1947, terezínská Hlavní pevnost však zůstala součástí posádkového města, ze kterého bylo téma židovského ghetta prakticky vyloučeno. Pomník vznikl v době, kdy veškerá pozornost cíleně směřovala k Malé pevnosti, která sloužila v době okupace jako věznice pražského gestapa, a kdy připomínání židovských obětí nacistické represe bylo odsunuto do periferních částí areálu, zejména na Židovský hřbitov v Bohušovické kotlině. Forma pomníku v Jiráskových sadech (dříve Sad pionýrů) připomínající gotický oblouk, ještě spíše však odkazující k podobě patrony a evokující aktivní boj, se jeví jako součást záměrného matení funkcí vězení gestapa a Hlavní pevnosti tím, že odkazuje primárně k politickým vězňům na Malé pevnosti. Ani změna perspektivy v šedesátých letech a kritika zamlčování židovských obětí nezměnila zásadně situaci, v níž právě tento objekt zůstal na dlouhá léta nejviditelnějším pomníkem válečných let v areálu bývalého ghetta.

Zdroje

Literatura

Jiří Kramer, Památná místa a památníky protifašistického boje v severočeském kraji, Ústí nad Labem 1987.
Peter Hallama, Národní hrdinové – židovské oběti, Praha 2020.

Webové stránky

Dokumentátor

Jakub Hauser