Pomník obětem transportu smrti se nachází v centrální části městského hřbitova v Mostě. Objekt je orientovaný pohledovou stranou k východu a je lemován vysokými keři. Na betonové základní desce kvádrového tvaru stojí hrubě opracovaná pískovcová stéla. Zužující se hranol je ve vrcholu zkosen směrem k západu. Pohledová strana pomníku je opracovaná do hladka. Na této straně je připevněna obdélná bronzová deska, která je ve vrchní části dekorovaná vystouplým reliéfem stylizované trnové koruny. Verzálkový nápis na desce je rovněž reliéfně vystouplý.

LIDÉ BDĚTE!
NA VĚČNOU PAMĚŤ 206 OBĚTÍ FAŠISMU
UMUČENÝCH PŘI TRANSPORTU SMRTI
KTERÉ BYLY 25. 4. 1945 VE ZDEJŠÍ OBCI
VE SPOLEČNÉM HROBĚ POHŘBENY 

ČEST PAMÁTCE MAJORA RUDÉ ARMÁDY
VLADIMÍRA GRIGORIJEVIČE RUFOVA
3. 7. 1910 14. 5. 1945
KTERÝ BYL VE ZDEJŠÍ OBCI POHŘBEN

Na třebušickém nádraží zastavil v druhé polovině dubna 1945 evakuační transport z koncentračního tábora v Osvětimi. Většina transportů smrti z tohoto tábora převážela rasově perzekvované osoby. Na poli u hřbitovní zdi v Třebušicích bylo v té době pohřbeno 206 těl obětí transportu do několika hromadných hrobů. V srpnu 1945 byly ostatky exhumovány a přeneseny do společného hrobu na místním hřbitově, kde byl postaven původní pomník jehlanového tvaru. V roce 1963 byl tento pomník s hrobem zapsán na seznam kulturních památek. V šedesátých letech 20. století musel třebušický hřbitov společně s pomníkem obětem transportu smrti ustoupit postupující důlní těžbě. Pozůstatky těl obětí byly exhumovány, zpopelněny a uloženy do nového hrobu na městském hřbitově v Mostě.
Již v roce 1963 se Místní národní výbor Třebušice rozhodl pro vytvoření nového pomníku obětem transportu smrti a parkově upraveného prostoru v jeho okolí. Uplynulo sedm let, než se tato myšlenka začala realizovat. Mezitím si nechal národní výbor vytvořit studii pro úpravu místa poblíž nádraží, kde přibližně stál transport smrti. Nezávisle na obci začal v roce 1972 řešit realizaci pietního místa také Československý svaz protifašistických bojovníků v Mostě, který již v únoru žádal Podnik českého fondu výtvarných umění v Ústí nad Labem o schválení objednávky na pomník nebo na pamětní desku. Umělecká komise při Českém fondu výtvarných umění odsouhlasila vytvoření pamětní desky v Třebušicích a přidělila zakázku sochaři Milanu Křížovi (1945–2016). Začátkem března 1972 zjistily Svaz protifašistických bojovníků a Místní národní výbor Třebušice, že mají stejný záměr, a až v květnu se domluvily na spojení svých plánů a vybudování pomníku u nádraží.
Od konce května 1972 začala realizace pietního místa. Plány na sadovou úpravu zobrazovaly prostor na půlkruhovém půdorysu s pomníkem uprostřed a vysázenou zelení okolo. Přírodní pískovec pro pomník pocházel z kamenolomu Hořice v Podkrkonoší, kde si jej v prosinci 1972 Český fond výtvarných umění objednal. Pískovec byl poté převezen do dílny dolu Vrbenský u Mostu, kde jej v následujících měsících Milan Kříž opracoval. Návrh bronzové desky byl schválen 20. 2. 1973, poté byla deska odlita na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Místní národní výbor na začátku realizace pietního místa nepožádal příslušné úřady o povolení k jeho vybudování. Až během práce na pomníku se tak zjistilo, že pietním místem má procházet koridor produktovodů. Od března do začátku dubna 1973 národní výbor žádal příslušné úřady o dodatečné povolení stavby pietního místa. Stavba byla od 10. 4. 1973 na několik dnů přerušena pro nepředložení všech potřebných dokumentů. Měsíc před odhalením pomníku byl nakonec od úřadů udělen i poslední souhlas a vznikl také plán na přesunutí produktovodů mimo pietní místo. Výstavba dalších produktovodů v následujících letech ale zamezila plánům na výsadbu topolů a lipové aleje za prostorem pomníku.
V polovině dubna byl opracovaný kámen s bronzovou deskou umístěn na pietním místě. Dne 9. 5. 1973 byl pomník slavnostně odhalen za účasti lidických žen, které darovaly dva keře lidických růží zasazené u pomníku. Místní národní výbor v Třebušicích zaplatil 48 760 Kčs za vyhotovení pomníku s bronzovou deskou a okolo 20 000 Kčs na parkovou úpravu, kterou doplnilo 700 hodin odpracovaných místními občany a spolkem ze sousedních Komořan při akci „Z“, což byl program neplacených a formálně dobrovolných prací zejména na zkrášlování měst a obcí v období komunistické diktatury.
V březnu 1980 přešla údržba pietního místa z národního výboru na železniční stanici Třebušice. Samotná obec Třebušice zanikla v roce 1979 kvůli postupující těžbě uhlí a výstavbě etylenovodu. Pomník zůstal na svém místě do konce tisíciletí. Okolo roku 1998 byl přemístěn na dnešní místo na městský hřbitov v Mostě.