Pomník má podobu smaltované kovové tabule oválného tvaru o přibližných rozměrech 60 x 75 cm. Na černém pozadí je bílými písmeny vyveden dvojjazyčný nápis v češtině a němčině. Obě obsahově identické jazykové verze jsou odděleny vodorovnou čarou se symbolem Magen David uprostřed. Tabule je umístěna na stromě v hustém porostu, kde téměř splývá s okolím.

Postoloprtská (Lenešická) bažantnice

Zde byl v letech 1943–1945 tábor pro
židovské míšence a ty, kteří nezapřeli
své blízké. Na konci května a v červnu 1945
byly prostory tábora zneužity ke zbytečnému
týrání, lynčování a zabíjení civilního německého
obyvatelstva československou armádou.
Vzpomeňme obětí, mysleme na smíření mezi námi.

Postelberger (Leneschitzer) Fasanengarten.

An dieser Stelle befand sich 1943–1945 ein Lager für
Menschen „halbjüdischer“ Abstammung. Ende Mai
und im Juni 1945 wurde das Lager zum Schauplatz
sinnlosen Quälens, Lynchens und Tötens an der
Deutschen Zivilbevölkerung durch die tschecho-
slowakische Armee. Erinnern wir uns an die
Opfer und denken an die Versöhnung.

Lenešická bažantnice u Postoloprt v severních Čechách se v období čtyřicátých let stala místem dvou válečných zločinů. Během nacistické okupace, konkrétně od roku 1943 do dubna 1945, byl v těchto místech, nedaleko dnešní osady Stříbrník na předměstí Postoloprt, zřízen tábor pro „židovské míšence“, což v tomto případě znamenalo především muže, kteří definici „Žida“ podle takzvaných Norimberských zákonů splňovali pouze částečně, nebo manžele žen, které měly „židovský původ“. Tábor sestával z 15 dřevěných baráků. Jeho průměrná kapacita byla přibližně 900 osob, avšak maximální obsazení dosahovalo až 1 200 osob. Celkem tímto táborem prošlo přibližně 1 500 lidí většinou české národnosti, avšak bylo mezi nimi i několik vězňů národnosti německé. Internovaní byli nasazováni při výstavbě žateckého letiště a na likvidaci následků bombardování na Mostecku a Litvínovsku. Tábor byl rozpuštěn v dubnu 1945, kdy se již do oblasti blížila postupující sovětská vojska.
V květnu až červnu 1945 se postoloprtská bažantnice stala místem masakru sudetoněmeckého civilního obyvatelstva – jednoho z nejzávažnějších incidentů takzvaného „divokého odsunu“. Identifikováno bylo 763 obětí, avšak celkové počty zavražděných jsou patrně ještě vyšší, neboť vyšetřování případu bylo zastaveno komunistickým pučem v roce 1948. Tento fakt činí památku válečných a poválečných událostí v Postoloprtech dodnes vysoce citlivou.
V roce 2010 byla na zdi postoloprtského hřbitova umístěna pamětní deska za německé oběti poválečných násilností, která však podle názoru skupiny místních aktivistů byla na jedné straně „příliš vágní a nekonkrétní“ a na druhé straně opomíjela existenci tábora pro židovské míšence. Pod vedením Petra Zemánka, učitele a kastelána dvou nedalekých hradů Žebrák a Točník, se skupina pokusila vyřešit vzniklé dilema umístěním alternativního pomníku ve formě dřevěného kříže na místě dvou hromadných hrobů. K akci došlo dne 10. 5. 2010.
V roce 2021 se tatáž skupina pokusila o umístění smaltované tabulky s identickým nápisem přímo na místě lenešické bažantnice, avšak jejich záměr neuspěl kvůli nesouhlasu majitele pozemku. Tabulku s nápisem upomínajícím jak na věznění židovských míšenců, tak na poválečné události tedy během vzpomínkového pochodu v roce 2022 umístili na nedaleké rozcestí. Jak uvádí Petr Zemánek: „Se svolením Lesů České republiky jsme pak vztyčili připomínkovou plechovou smaltovou desku (‚jako hraničník mezi Sudety a Protektorátem‘) s připomínkou židovského a německého tábora.“ Nápis na dříve vztyčeném kříži na místě hromadných hrobů sudetských Němců byl následně upraven, aby přesněji popisoval místo, na kterém se nachází, což ale také znamenalo, že přestal plnit funkci pomníku šoa. Tu převzala tabulka, která je předmětem tohoto hesla. Od staršího kříže se nachází přibližně 3,6 km v lokalitě, která přímo sousedí s místem bývalého tábora.