Na stéle ze žlutě zbarveného pískovce z lomu Krákora jsou umístěny desky z červeného pískovce z lomu Lány u Trutnova. Horní deska nese motiv Magen David. Spodní deska nese prostý dedikační nápis. Pod památníkem je prostor k pokládání květin nebo zapalování pamětních svící. Stéla je umístěna vedle staršího památníku obětem světových válek, se kterým sdílí společný prostor ohrazený nízkým kovovým plůtkem.

PAMÁTNÍK
TŘEBENICKÝM OBĚTEM
HOLOKAUSTU

V severočeských Třebenicích žilo před začátkem 2. světové války pouze několik desítek židovských občanů (literatura uvádí 35, často ve smíšených manželstvích), kteří byli během nacistické okupace zavražděni. Většina byla připravena o život v letech 1939–1942. Jejich majetek byl rozkraden místními obyvateli. Památku zmizelých třebenických Židů po dlouhá léta ve městě nic nepřipomínalo. Nejbližší židovský hřbitov, kde byli pohřbíváni i třebeničtí Židé, se nacházel v Čížkovicích a nejbližší synagoga v Libochovicích.
S myšlenkou na doplnění stávajícího památníku obětem světových válek na třebenickém Havlíčkově náměstí o důstojný objekt, který by byl explicitně věnován třebenickým obětem nacistické genocidy, přišli dva místní občané. První z nich, Tomáš Rotbauer, pracoval jako strážník městské policie, druhým byl historik Josef Otradovec. Nový památník byl z jejich soukromé iniciativy odhalen 16. 5. 2011 za přítomnosti tehdejšího ministra obrany a senátora za Litoměřicko Alexandra Vondry a emeritního profesora, čestného občana Třebenic Jara Křivohlavého. Spolu s odhalením památníku byla představena také pamětní kniha mapující osudy 35 třebenických Židů. Na přípravě této publikace se podíleli Tomáš Rotbauer, Josef Otradovec a Jaro Křivohlavý, který ke knize rovněž napsal odbornou předmluvu. U památníku se konají pravidelné pietní akty a místo je předmětem zájmu studentských projektů a iniciativ.