Prostý pomník má formu nízké, hrubě opracované kamenné stély o výšce přibližně 140 cm, která je zasazena do čtvercového štěrkového lože. Na bílém dedikačním nápisu je znát dlouhodobé působení povětrnostních vlivů, způsobujících rozpouštění a stékání barvy.

Padli
abychom
mohli žít.

Krajinou v okolí Chomutova prošlo v dubnu 1945 několik transportů a pochodů smrti. Jejich trasu dodnes lemují pomníky a památníky na místech hromadných hrobů, do kterých byla ukládána těla vězňů buď zastřelených dozorci, nebo zesnulých v důsledku podvýživy, vyčerpání, infekčních nemocí a neléčených zranění. Jedním z takovýchto pomníků je skromná kamenná stéla na místě židovského hřbitova v Nezabylicích-Hořenci. Hřbitov neznámého stáří byl během 2. světové války zdevastován nacisty a již nikdy nebyl obnoven. Místní židovské obyvatelstvo s historií osídlení sahající do 17. století bylo vyhlazeno.
Ve dnech 16. a 17. 4. 1945 prošel okolím obce pochod smrti z Reitzenhainu, který směřoval patrně do Terezína. V katastru obce Nezabylice bylo následně nalezeno 34 těl vězňů, která byla nejprve uložena do hromadného hrobu na zdevastovaném židovském hřbitově a o rok později, ve dnech 13. až 14. 4. 1946, exhumována za účelem pohřbu na židovském hřbitově v Údlicích. Na místě exhumovaného hromadného hrobu byla vztyčena kamenná stéla se symbolickým, leč neurčitým nápisem, který reflektuje fakt, že většina zde nalezených obětí nebyla nikdy přesně identifikována. Ze samotného židovského hřbitova zbyla jen torza tří náhrobků a zbytky obvodového zdiva. Místo se i v období komunistické vlády stávalo terčem vandalů.
Pomník byl původně opatřen symbolem rudé hvězdy, který byl po roce 1989 odstraněn. Lokalita prošla na počátku dvacátých let 21. století revitalizací a nedaleko bylo vybudováno turistické odpočívadlo. Na význam místa upozorňuje nově instalovaná informační tabule. Podle starších fotografií byl pomník původně ohrazen nízkým kovovým plůtkem červené a později zelené barvy, který však byl během revitalizace místa odstraněn.