Památník tvoří pěšina lemovaná kameny nazývaná Cesta paměti, která je doplněna dokumentační expozicí v bývalé márnici židovského hřbitova. Cestu paměti otevírá menhir, na němž je na zrcadlové desce pod symbolem Magen David gravírovaný dedikační nápis. Rozmístění dalších kamenů nepravidelných tvarů, na jejichž horní části jsou zhotoveny zrcadlové desky s jednotlivými jmény černovických Židů a jejich krátkými životopisnými údaji, je koncipováno symbolicky. Celkem 49 pamětních kamenů věnovaných těm, kteří nepřežili nacistickou perzekuci, je zařazeno na levé straně z pohledu od silnice ke hřbitovu. Na pravé straně je umístěno 12 kamenů, z nichž 11 patří těm, kteří se z koncentračních táborů vrátili živí, a jeden kámen zůstává bez nápisu pro ty, jejichž osud ani po rozsáhlém výzkumu není znám. Stejně jako ostatní kameny odráží i tento poslední oblohu, ovšem při správném úhlu pohledu se na něm může návštěvník setkat s vlastním odrazem. Rozložení kamenů na dvou stranách slouží ke zviditelnění číselného poměru mezi mrtvými a přeživšími. Připomíná také selekce na rampě, kterou prošli všichni vězni v koncentračním táboře v Osvětimi, ve kterém byla zavražděna většina černovických Židů.
Expozice v bývalé márnici obsahuje texty, fotografie a dokumenty o osudech židovské komunity a jejích členů v Černovicích. Dále poskytuje stručný přehled židovských dějin od biblických dob po současnost. Uprostřed místnosti je instalován ohořelý a rozštípaný kmen stromu představující umělecké vypořádání se s holokaustem. Pod ním v zemi je uložena urna s popelem a úlomky z osvětimských krematorií, která byla ještě před příchodem Rudé armády zbořena nacisty. Tyto fragmenty přivezla z Osvětimi jedna z černovických přeživších a v expozici ztělesňují zlomek reality a smutné historie.

(Menhir)

Památce
židovských obětí
z
Černovic
v době
nacistické okupace
v letech 1939–1945

Historie židovských obyvatel v Černovicích se začala psát již v 16. století. Postupně se jejich počet zvyšoval až na 138 rodin, které byly zaznamenány ve městě v osmdesátých letech 19. století. Ve 20. století se tamější židovská komunita zmenšovala, v roce 1942 žilo v Černovicích posledních deset rodin. Mezi ně patřili prarodiče švýcarského sociologa Michala Arenda, z jehož iniciativy vzniklo občanské sdružení Židovský památník Černovice.
Umělecký koncept památníku vytvořil Michal Deiml (*1949), německý sochař narozený v Praze. Památník byl umístěn do bezprostřední blízkosti židovského hřbitova, který se nachází přibližně 500 m severně od Černovic. Hřbitov byl po 2. světové válce těžce poškozen a společně s původní márnicí obnoven až na konci devadesátých let 20. století. Památník se skládá ze dvou částí. První z nich je památná pěšina vedoucí k židovskému hřbitovu a druhou je stálá výstavní expozice v bývalé márnici, která se věnuje dějinám židovské komunity v Černovicích. Myšlenka stojící za vznikem Cesty paměti navazuje na historii místa, protože připomíná bývalou cestu, po níž celá staletí kráčela židovská smuteční obec ke hřbitovu. Jako nový prvek v přítomném prostoru symbolizuje pěšina časový most mezi minulostí, přítomností a budoucností. Zprostředkovává paměť na ty, kteří byli zavražděni nacisty, i na ty, kteří celá desetiletí po osvobození z koncentračních táborů trpěli následky prožitého utrpení a ztrátou svých blízkých. Tímto konceptem, který zahrnuje i připomínku přeživších, se černovický památník odlišuje od většiny památníků věnovaných obětem holokaustu.
Slavnostní otevření památníku proběhlo 10. 11. 2002, v den 60. výročí deportace černovických Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Za účasti příbuzných obětí a tuzemské i zahraniční veřejnosti bylo odhaleno nejprve 53 kamenů. U každého z nich bylo přečteno jméno a stručný životopis daného zesnulého. Ceremoniálu se zúčastnili zástupci německého velvyslanectví v Praze, členové Židovské obce v Praze a velvyslanec Státu Izrael v Praze. Od roku 2002 byly v archivech nalezeny informace o dalších černovických obětech, proto se počet kamenů zvýšil. Nejnovější pamětní kámen je věnován Alfredu Tellerovi, který byl posledním pamětníkem holokaustu v Černovicích. K jeho odhalení došlo 11. 8. 2024 na Den židovských památek.
Vytvoření památníku získalo finanční podporu Česko-německého fondu budoucnosti ve výši 350 000 Kč.
Jména těch, kteří zahynuli: Max Pešek, Max Mautner, Arnold Benesch, Filip Neumann, Eduard Synek, Emil Teller, Rudolf Schneider, Vilém Nagelstock, Pavlína a Josef Vogelovi, Anna, František a Ota Vesecký, Hedwig Weinsteinová, rozená Windová, Hermína Lustigová, rozená Metzlová, Robert a Gabriela Lašovi, Rudolf, Vally, Otto a Victor Lederer, Emil, Elsa a Věra Metzlovi, Anna Glücková, rozená Pragerová, Oskar, Erwin a Rosa Winterovi, Zikmund, Martha a Emilie Kohnovi, Emma Hahnová, rozená Arnsteinová, Clara Oppenheimerová, rozená Arnsteinová, Olga, Artur, Otilie, Ota, Jindřich, Růžena, Lilly a Hana Winternitzovi
Jména těch, kteří přežili: Marta Fokshanerová, rozená Windová, Ida Windová, rozená Ledererová, Olga Krausová, rozená Windová, Karla Windová, Ota Laš, Viktor Laš, Zikmund Laš, Marta Kottová, rozená Lašová, Eduard Kohn, Alfréd Teller, Helena Weinerová, rozená Winternitzová.