Pomník se nachází v severovýchodní části městského hřbitova, který je situován na severním okraji města. Spodní část objektu se sestává z mohutného betonového podstavce ve tvaru komolého jehlanu, který je obložen žulovými deskami. Na každé stěně podstavce je osazena nápisová deska z černé žuly. Text na deskách je proveden verzálkovým písmem a zvýrazněn stříbrnou barvou. Na podstavci je umístěna trojice menších odstupňovaných soklů, směrem vzhůru vždy s menší základnou. Nejvyšší sokl vynáší dlouhý úzký obelisk. Trojice soklů i obelisk jsou provedeny z leštěné žuly. Prostor kolem pomníku je pokryt kamennou dlažbou. V jeho těsné blízkosti se nacházejí vzrostlé jehličnany, jež byly vysázeny až po realizaci pomníku.

(Zpředu)

OBĚTEM NACISMU
1939–1945

(Zleva)

ADLEROVÁ J.
ALTOVÁ M.
BICKOVÁ K.
DAVIDOVÁ B.
FÜRSTOVÁ R.
GLASEROVÁ G.
JELÍNKOVÁ A.
JOKLOVÁ C.
KÖNIGSTEINOVÁ A.

MANUELOVÁ S.
MÜLLEROVÁ S.
REDLICHOVÁ S.
SABLOVÁ S.
SOMMER L.
SCHNEIDEROVÁ M.
STÖSSLEROVÁ P.
TISCHLEROVÁ H.
WEISSEROVÁ R.

SCHORNBÖCKOVÁ O.
GALLIA R. G.

(Zezadu)

HÖHN ANTONÍN
JELÍNEK FLORIÁN
JURIGA FRANTIŠE
SIGMUND STANISLAV
STAŇKOVÁ MARIE
STRAKA ANTONÍN
ŠŤASTNÁ ANDĚLA
A NEZNÁMÝ

(Zprava)

RODINY:
Dr. BLUMKY
BRIEFOVA
BRÖSSLEROVA
BÜCHLEROVA
FESTOVA
FISCHKUSOVA
FRANKLOVA
FÜRSTOVA
GLASERA J.
GLASERA R.
GLASEROVA A.
GLASEROVA M.

GUTTMANOVA
JUHNOVA
KLEINOVA
KÖNIGSTEINOVA
KUHNEROVA
KÜHNOVA
LÖWYOVA
REDLICHOVA
REICHOVA
SCHÖNOVA
SOMMEROVA
SONNENSCHEINOVA
WINTEROVA

Historie židovského osídlení Bzence sahá až do 14. století. Největšího hospodářského a demografického rozvoje dosáhla židovská komunita po polovině 19. století. V roce 1930 zde žilo kolem 130 obyvatel židovského vyznání. Do koncentračních a vyhlazovacích táborů bylo z Bzence deportováno celkem 122 osob židovského původu, z nichž více jak polovinu tvořili Židé, kteří do Bzence uprchli z  československého pohraničí, které v roce 1938 obsadilo nacistické Německo. Po válce se do Bzence vrátilo pouze osm Židů.
Vybudovat důstojný pomník všem obětem 2. světové války z řad bzeneckých občanů si jako svůj úkol vytkla místní pobočka Svazu bojovníků za svobodu v roce 1948. Finanční náklady na pomník měly být hrazeny z výnosů různých akcí, které se Svaz rozhodl za tímto účelem uspořádat. O tom, že se tato iniciativa setkala s přijetím ze strany veřejnosti a následným úspěchem, svědčí skutečnost, že již v následujícím roce byl pomník realizován. Slavnostní odhalení pomníku spojené s pietním aktem se konalo 1. 11. 1949, tedy symbolicky den před Svátkem zesnulých. Akce se zúčastnila řada místních osobností z politického i kulturního života a veřejnost, včetně žáků místních škol a jejich učitelských sborů.
Patrně v období po roce 1989 byl objekt očištěn a jeho okolí upraveno. V současnosti je udržován v poměrně dobrém stavu.