Památník obětem holokaustu se nachází v ose jižní části náměstí 28. října, které má podobu veřejného parku s travnatou plochou uprostřed. V těsné blízkosti památníku je pod úrovní terénu situována strojovna památníku s potřebnou elektroinstalací a vodovodní přípojkou.
Památník má tvar monumentální černé krychle, po jejíchž hladkých stěnách stéká voda z trubic umístěných na vrchní stěně krychle. Krychle je osazena na nízkém podstavci umístěném v mělkém bazénu s vodou. Poměrně široké ohraničení bazénu má obdélný tvar a je tvořeno kamennými deskami šířky 50 cm. Na jižní, pohledově hlavní straně, k níž vede přístupová cesta, je orámování ještě více rozšířeno (na 200 cm). Na této straně je na dně bazénu vyrytý dedikační nápis, který je zlatě obtažený.

NEZAPOMEŇME
לא נשכח
MA BISTERAS

Z ÚCTY K ŽIDŮM A ROMŮM ZAVRAŽDĚNÝM A ODVLEČENÝM Z BRNA DO KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ V LETECH 1939 –1945
VŠEM OBĚTEM NACISTICKÉ RASOVÉ PERZEKUCE

Památník obětem židovského a romského holokaustu byl vybudován v parku na náměstí 28. října, nedaleko historického centra města. Jde o lokalitu (katastr) Černých Polí, kam se v 19. století začali stěhovat zámožnější židovské rodiny. Tato lokalita byla pro umístění památníku vybrána jako nejvhodnější většinou členů pracovního týmu pro přípravu soutěže na ztvárnění památníku holokaustu v Brně. Tento tým složený jak ze zástupců brněnského magistrátu, tak i Židovské obce Brno a romské komunity, vybíral z celkem čtyř míst, kde by mohl být památník vybudován. Všechna místa vytipovala brněnská Židovská obec a šlo o lokality, které byly s židovskou komunitou úzce spjaty. Členové týmu také společně navrhli znění textu, který byl na památník vysekán.
Vybudování památníku iniciovalo město Brno jako symbol památky a uctění brněnských židovských spoluobčanů. Těch bylo před 2. světovou válkou v Brně kolem 11 000, přičemž po válce klesl jejich počet na pouhý 1 000. Zároveň tím město hodlalo splatit dluh všem obětem nacistické rasové perzekuce včetně romských obětí, a to u příležitosti 65. výročí od ukončení 2. světové války. Hlavní osobou, která se o vybudování památníku zasadila a celou akci iniciovala, byl tehdejší 1. náměstek primátora Daniel Rychnovský.
Na podobu památníku vypsalo Statutární město Brno dne 25. 5. 2010 Výtvarnou soutěž o návrh na ztvárnění památníku holocaustu v Brně, a to jako na „současně pojaté výtvarné dílo.“ Již na počátku roku 2010 se uskutečnila první pracovní jednání magistrátu a Židovské obce Brno s cílem formulovat zadání podmínek pro soutěž. Magistrát navrhl, aby památník byl společný pro židovské i romské oběti 2. světové války. Soutěž byla vypsána jako jednokolová, anonymní a odměna pro autora vítězného návrhu měla činit 150 000 Kč, pro druhé místo činila 100 000 Kč a pro třetí místo pak 70 000 Kč. Předpokládaná hodnota soutěže, tedy včetně práce na realizaci díla, byla stanovena na 4 420 000 Kč (bez DPH). Soutěž byla zveřejněna dne 5. 6. 2010 a návrhy do ní mohli zasílat autoři do 3. 9. 2010. Velikost památníku a jeho materiálová skladba nebyly v soutěži přesně specifikovány. Ve volbě materiálu bylo ovšem nutno zohlednit požadavek trvanlivosti, odolnosti vůči povětrnostním vlivům a případným vandalským zásahům.
Pro vybrání vítězného návrhu se dne 14. 9. 2010 sešla v Křížové chodbě Nové radnice v Brně jedenáctičlenná porota složená z pěti zástupců magistrátu a šesti odborníků. Předsedou poroty byl jednohlasně zvolen profesor Jan Sedlák.
Ještě téhož dne porota vybrala vítězný návrh s pořadovým číslem 33 z celkem 34 došlých návrhů (šest návrhů však bylo kvůli nedodržení soutěžních podmínek ze soutěže vyloučeno). Všechny zaslané návrhy pocházely od autorů z České či Slovenské republiky (celkem čtyři návrhy byly ze Slovenska). Vítězný návrh vypracovala trojice autorů: Dušan Homoliak z Hořic v Podkrkonoší a Vratislav Černý a Tomáš Jenček z Brna. Porota kromě první ceny udělila i cenu druhou a třetí. Statutární město Brno jako zadavatel soutěže si však vyhradilo právo se při zadávání realizace památníku odchýlit od výsledků soutěže či realizaci památníku vůbec nezadat. O necelý měsíc později Rada města Brna na své schůzi dne 12. 10. 2010 vyhlásila výsledky soutěže a vybrala v souladu s hodnocením poroty jako nejvhodnější návrh č. 33, zároveň však neschválila žádný ze soutěžních návrhů pro realizaci památníku. Důvodem byla skutečnost, že radu neoslovil žádný z návrhů natolik, aby jeho realizaci schválila.
Druhá soutěž na památník obětem holokaustu, ze které už vzešel realizovaný návrh, se uskutečnila o dva roky později, tj. roku 2012. Město Brno ji zveřejnilo 9. 2. 2012 a autoři do ní mohli zasílat návrhy do 31. 8. 2012. Zadávací podmínky byly stejné jako u předchozí soutěže – opět šlo o jednokolovou anonymní soutěž. Lišila se však výše finanční odměny pro první tři vítězné návrhy, za každé místo byla odměna snížena o několik desítek tisíc korun.
Dne 17. 9. 2012 se v primátorském salonku Staré radnice v Brně sešla devítičlenná porota složená ze čtyř zástupců města a pěti odborníků. Za předsedu poroty byl jednomyslně zvolen architekt Petr Všetečka.
Z celkem 51 došlých návrhů porota čtyři vyloučila pro nesplnění soutěžních podmínek. K výběru tedy zůstal značný počet 47 návrhů. Všechny pocházely stejně jako u předešlé soutěže od autorů z České či Slovenské republiky. Za vítěze vybrala porota návrh označený č. 14 od akademického malíře Daniela Václavíka. Ten v ideovém zdůvodnění svého návrhu uvedl, že se při zpracování návrhu zaměřil „na vyjádření lidské tragédie, která nemá v moderních dějinách obdoby, na opakování utrpení v celých dějinách, ale také na moment odpuštění“. Velikost a závažnost tragédie holokaustu pak vyjádřil robustní hmotou černé krychle, která dle jeho slov „svou velikostí a jednotou působí závažným a naléhavým dojmem“. Délka hran krychle 314 cm je odkazem na Ludolfovo číslo (takzvané. Pí) a má symbolizovat opakování lidského utrpení. Symbolem odpuštění a smíření má být „voda, která celý pomník, jinak pevně geometricky sevřený, zjemňuje a oživuje“. Porota si byla vědoma „maximálního zobecnění“, s nímž autor dané téma pojal, v došlých návrzích však nenašla „srovnatelně jednoznačné dílo“, a tak jej doporučila k realizaci. Porota navíc ocenila prvek vody, u nějž předpokládala, že „přispěje k tomu, že se objekt nestane opuštěným mementem, ale živým srdcem parku“.
Realizace památníku započala v červnu roku 2014 a prováděla ji známá brněnská stavební firma Tocháček spol. s r. o. Dokončení se objekt dočkal v srpnu 2014. Slavnostní odhalení památníku proběhlo 17. 9. 2014. Pietní akce se kromě veřejnosti zúčastnilo množství význačných domácích i zahraničních hostů, a to jak z řad městské a krajské samosprávy, kulturních institucí, vysokých škol, tak i židovské a romské komunity a dalších organizací a spolků. Pozvání přijal také velvyslanec Státu Izrael Gary Koren.
13. 5. 2015 byl památník poškozen čtyřmi chlapci ve věku 10–12 let, kteří na dvě stěny krychle házeli a praky metali štěrk. Stěny krychle byly posety desítkami důlků. Incident byl zaznamenán na kamerách městské policie, která na místo okamžitě přijela, chlapce dostihla a případ předala přivolané státní policii. Protože škoda přesáhla částku 5 000 Kč, zaevidovala Policie České republiky tento čin jako „jinak trestný“ a nikoliv jako přestupek. Rodiče chlapců museli uhradit způsobenou škodu. Vše nasvědčuje tomu, že šlo o projev vandalství, nikoliv antisemitismu, neboť v těsné blízkosti památníku je dětské hřiště.