Pomník se nachází v přední části židovského hřbitova založeného patrně již ve 14. století. Je vytvořen z teraca a skládá se z nízkého hranolového podstavce, na němž spočívá vertikální hranolová hmota vlastního pomníku. Do ní je z čelní strany osazena žulová nápisová deska obdélného formátu. Povrch teraca je z čelní a bočních stran pročleněn hlubšími rýhami imitujícími spáry mezi kameny, takže celek má připomínat pomník seskládaný z větších kamenů.
Nápisová deska je hladká a obsahuje osově umístěný text, nad kterým je vysekán Magen David. Ve spodní části desky jsou pod českým textem vysekána hebrejská písmena tancevy odkazující na tradiční biblický citát umisťovaný na náhrobcích (1 Sam 25:29). Veškerý text je obtažen stříbrnou barvou.

NA VĚČNOU PAMĚŤ
113 OBĚTÍ RASISMU
Z BZENCE
1939–1945
תנצב''ה

Pomník obětem holokaustu se nachází v areálu židovského hřbitova, v těsné blízkosti hřbitovní obřadní síně. Hřbitov situovaný na severním okraji města byl založený patrně již ve 14. či 15. století. Nejstarší dochované náhrobky se datují do 17. století.
Pomník vystavěný roku 1956 pro připomínku 113 židovských obětí 2. světové války z Bzence a blízkého okolí nechala vybudovat Židovská náboženská obec v Kyjově v čele s jejím tehdejším předsedou Oskarem Fischerem. Slavnostní odhalení pomníku se konalo 19. 8. 1956 v tehdy nově opravené obřadní síni židovského hřbitova. Pietního aktu se kromě veřejnosti zúčastnili členové Židovské náboženské obce v Kyjově a v Brně a také členové Rady židovských náboženských obcí, včetně tehdejšího předsedy Emila Neumanna. Přítomni byli také představitelé Církve československé z Bzence a z Kyjova a delegace Svazu protifašistických bojovníků. Působivý smuteční proslov zazněl z úst oblastního rabína Richarda Federa. Součástí slavnosti byl zpěv liturgických písní a modliteb, které společně s mužským sborem přednesl vrchní kantor Židovské náboženské obce v Brně Alexander Neufeld.
Židovský hřbitov, včetně pomníku obětem holokaustu, byl v minulosti chráněn jako kulturní památka, a to od 3. 5. 1958 do 31. 12. 1987. V Ústředním seznamu kulturních památek byl veden pod rejstříkovým číslem 47894/7-7206. V roce 2020 byla památková ochrana zrušena, neboť šlo o takzvaný pozdní zápis.