Pomník tvoří kvádr vyzděný z hrubě opracovaných žulových bloků. Jeho vrchní strana je zakryta deskou z leštěné žuly a jeho čelní strana nese vertikální nápisovou desku ze stejného materiálu. Za tímto objektem, který zpodobňuje oltář, je instalován 3 m vysoký dřevěný kříž. Nápis na desce je vyveden zlaceným verzálkovým písmem, které je reliéfně vystouplé. Po obou bočních stranách jsou ve vzdálenosti asi 50 cm od uvedené ústřední součásti pomníku vystavěny zídky z hrubě opracovaných žulových kvádrů o výšce 230 cm. Celý areál hrobu je vymezen vysázenými keři a vlastní plochu hrobů tvoří trávník.

ZDE SPÍ SVŮJ VĚČNÝ SEN
42 NEZNÁMÍ SYNOVÉ EVROPY
OBĚTI NĚMECKÉHO BARBARSTVÍ
ZEMŘELI V BĚŠINECH 28. 4. 1945 NA TRANSPORTU SMRTI
ČEST JEJICH PAMÁTCE

První zmínky o židovských obyvatelích Běšin se v historických pramenech objevují zhruba od začátku 19. století. Modlitebna zde vznikla v průběhu téhož století. Místní komunita náležela k židovské obci ve Strážově a využívala i tamní hřbitov. Nejméně dvě židovské rodiny (Schwarzkopfovi a Snürdreherovi) žily v Běšinách až do začátku 2. světové války. Jejich členové, kteří zahynuli v koncentračních táborech, jsou zmíněni v obecní kronice. Kromě nich v obci dlela také rodina nájemce statku Josefa Sterna, která se stačila ještě před válkou vystěhovat do Kanady.
Dne 27. 4. 1945 zastavil na běšinském nádraží vlak, který převážel politické vězně z německých koncentračních táborů. Pokračovat v jízdě nemohl kvůli hloubkovým náletům spojeneckých vojsk. Zastávku dozorci využili k tomu, aby vězně přinutili pohřbít 42 zemřelých do jámy, kterou museli vykopat na louce. Některým z vězňů se podařilo utéct, dozorci po nich však stříleli. Střelba poranila úředníka židovského původu Kalma Plocienika, který se narodil v roce 1915 v Chmielniku. Dne 5. 5. 1945 zemřel v nedaleké malé vesnici Rajské a byl dne 8. 5. 1945 pohřben na katolickém hřbitově v Běšinách. V hrobech v rozšířené části hřbitova, kde byl později vybudován pomník, jsou pohřbeny oběti z vlaku. Oběti transportu smrti byly po skončení války na příkaz Američanů exhumovány německými válečnými zajatci z Klatov a po lékařském ohledání (minimálně jeden člověk zemřel udušením) uloženy v rakvích do řádných hrobů. Pozemek vedle staršího hřbitova pro pohřbení obětí poskytl jeho majitel hrabě Jindřich Kolowrat Krakovský.
K přeměně hrobu na důstojné pietní místo přispěl Josef Stern, který se roce 1946 navrátil do vlasti z Toronta, ale na konci roku 1947 však republiku se svou rodinou opět opustil. Na vybudování pomníku byla vypsána veřejná sbírka, jejíž výtěžek činil 58 453 Kčs. Celkové náklady dosáhly částky 45 667 Kčs. Pomník byl slavnostně odhalen 31. 10. 1949.

Kulturní památka rejst. č. 35711/4-2740

https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/pomnik-obetem-transportu-smrti-147517