Poloha
Česko > Jihočeský kraj > okres Tábor > Tábor > Tábor
Upřesnění polohy: Bývalý starý židovský hřbitov
Souřadnice
49.408851, 14.654819
Typ
Pomník / Památník holokaustu, Kvádr, Vertikální stéla nebo deska
Umístění
Hřbitov (zničený)
Nápis
Věnování
Jazyky
Čeština, Hebrejština
Koho pomník připomíná
Židovské oběti
Židovské oběti z Tábora a okolí
Ikonografický motiv
Magen David, Kniha života
Materiál
Jemnozrnný granit, beton
Rozměry
Šířka: 140 cm
Výška: 140 cm
Hloubka: 35 cm
Zadavatel
Synagogální sbor v Táboře
Datace
Granitová monolitická architektura (ústřední část pomníku) s přizděným zaobleným levým rohem stojí na dvojím lůžku z betonových kvádrů a nese nápis věnovaný památce obětí v češtině i hebrejštině. Před hmotou pomníku se nachází plastika knihy života z tmavé horniny, lemovaná zlaceným tesaným motivem ostnatého drátu. Vpravo u paty pomníku se nachází kvádr rovněž z černé horniny s dobovému klimatu odpovídajícím nápisem vyzývajícím k míru.
(Na bloku)
NA PAMÁTKU MUČEDNÍKŮM
Z LET 1939–1945
יד ושם לקדושינו
קרבנות ממשנת זדון ורשע של הנאצים
בשנות התרפ״ט – התש״ה
(Na plastice)
JIMŽ
KNIHA ŽIVOTA
BYLA PŘEDČASNĚ
ZAVŘENA
(Na kvádru u paty bloku)
MÍR
VŠEM
Záměr vybudování pomníku obětem z řad táborských Židů je doložitelný od roku 1950. Jednání s okresním národním výborem byla komplikovaná, nakonec byl ale 23. 10. 1955 pomník slavnostně odhalen. Iniciátorem byl táborský synagogální sbor, spadající pod Židovskou náboženskou obec v Plzni. Jak dokládá dobová fotografie, slavnosti se zúčastnilo množství lidí. Vedle funkcionářů sboru (Josef Blann, Štěpánka Böhmová, Karel Goldstein) přijeli předseda Židovské náboženské obce v Plzni Alfred Ornstein, předseda Rady židovských náboženských obcí Emil Neumann, vrchní rabín Gustav Sicher a oblastní rabín Emil Davidovič, modlitby zazpíval vrchní kantor Rudolf Fischer z Plzně. Samotné odhalení pomníku provedl církevní tajemník okresního národního výboru, spisovatel a archivář Robert Mixa spolu s rabínem Sicherem.
Prostor hřbitova, za okupace zbavený náhrobků, město a okresní národní výbor tehdy považovaly za park. Do vlastnictví Židovské obce v Praze byl hřbitov převeden teprve v dubnu 2000 rozhodnutím městského zastupitelstva o směně za poničenou část nového židovského hřbitova na Píseckém rozcestí (Náměstí Prokopa Velikého).
Většina obětí z řad Židů z Táborska a přilehlých okresů byla deportována transporty Bz a Cb 12. 11. a 16. 11. 1942.
Státní okresní archiv Tábor, fond Okresní národní výbor Tábor, inv. č. 2219, karton 1264.
Osobní archiv Hany Jančíkové, fotografie z odhalení a tištěná pozvánka – fotokopie se nacházejí v archivu spolku Hadasa Tábor.
Archiv Židovského muzea v Praze, pamětní kniha.
Archiv Židovského muzea v Praze, fond Richard Feder (1875–1970), fotografie.
Hana Jančíková et al., Židé v Táboře: Zapomenutá historie židovské komunity, Tábor 2010, s. 28.
Tomáš Novák, Poválečné dějiny židovského obyvatelstva a jeho kultury na Táborsku (bakalářská práce), Katedra historie, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 2014, s. 66–68.
Odhalení pomníku padlým a umučeným v Táboře, Věstník židovských náboženských obcí v Československu XVII, 1955, č. 12, 1. 12., s. 5–6.
Město smění židovské hřbitovy, Týdeník Táborsko, 2000, 26. 4., s. 2.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 36478/3-4644 – židovský hřbitov
Karel Vošta
