Atypická plastika v nadživotní velikosti v podobě zamřížovaného prostoru vyplněného kamínky se jmény táborských obětí holokaustu a s názvy mimotáborských obcí, odkud oběti pocházely. Umístěna je na žulovém soklu. Plastika je stylizací lidské postavy, v přední části nese symbol Magen David.

V roce 2002 při příležitosti 60. výročí hromadných deportací Židů do Terezína vznikla v Plzni myšlenka připomenout zavražděné Židy zapsáním jejich jmen na jednotlivé kamínky. Tento nápad převzala Hana Jančíková, pozdější předsedkyně spolku Hadasa, který byl založen následujícího roku. Několik měsíců probíhal projekt „Napiš jedno jméno“, na kterém se podíleli příbuzní, známí, občané i děti ze škol a školek. Shromáždilo se několik set kamínků se jmény a následovaly kamínky s názvy obcí, odkud byli Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Bylo rozhodnuto o umístění památníku na místě starého židovského hřbitova v Táboře z roku 1634, jehož náhrobky byly během 2. světové války odvezeny a zničeny. Kamínky byly do kovového mřížovaného památníku uloženy 20. 10. 2002. Spolupráce na realizaci památníku byla uzavřena s institucemi města Tábor, společností Matana (za Židovskou obec v Praze), Českobratrskou církví evangelickou a organizací skautů. Podobu památníku iniciovala tehdejší architektka města Tábora Dagmar Buzu, která k realizaci oslovila pražského sochaře Karla Peřinu. Odhalení pomníku se zúčastnili představitelé města v čele se starostou Františkem Dědičem a předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek. Od roku 2004 se u tohoto památníku konají pietní akty se čtením vždy 100 z celkového počtu 1 267 jmen. Památník stojí v blízkosti staršího památníku s česko-hebrejským nápisem z roku 1955.