Poloha
Česko > Ústecký kraj > okres Litoměřice > Terezín > Terezín
Upřesnění polohy: Východní část Židovského hřbitova
Souřadnice
50.502329, 14.153103
Typ
Pomník / Památník holokaustu, Pamětní zahrada, háj nebo alej, Zeď
Umístění
Hřbitov
Umělec / Tvůrce / Firma
Ladislav Chochole (Sochařství), Jiří Navrátil (Architektura), Josef Lavička (Architektura)
Koho pomník připomíná
Oběti nacismu, Židovské oběti
Materiál
Žula
Zadavatel
Památník Terezín
Datace
Objekt o rozměrech 12 x 116 m představuje architektonické řešení prostoru mezi krematoriem a nejstarším pomníkem z roku 1955, který sem byl v rámci úprav hřbitova na začátku sedmdesátých let přemístěn. Formově čisté řešení spojuje dva označené hromadné hroby a osm pravidelně řazených sekcí symbolické aleje, tvořených vždy jedním kruhovým objektem, k němuž vede chodníček od hlavní cesty, a textovým označením zemí, ze kterých pocházely oběti nacismu, vždy v češtině a v jazyce té které země. Celý objekt je situován mírně pod úrovní okolního terénu hřbitova, ze tří stran ho vymezuje zídka, na delší straně traktovaná v pravidelném rytmu vertikálními deskami.
Alej národů vznikla jako součást celkové úpravy Židovského hřbitova v Terezíně a byla zpřístupněna 3. 9. 1972 v rámci pietního aktu společně s dominantou celého hřbitova, pomníku ve tvaru menory, umístěném v blízkosti krematoria. Architektonické a sochařské řešení areálu vzešlo z celostátní anonymní soutěže. Na základě jejích výsledků mělo dojít k proměně řady pietních zón v terezínské malé i hlavní pevnosti a v Litoměřicích. Ačkoli se z celého plánovaného projektu vítězného autorského kolektivu uskutečnila jen malá část, právě Židovský hřbitov se stal prioritou zadávající instituce a jeho úprava se uskutečnila v navrhované podobě a víceméně i v plánovaném termínu.
Památník Terezín, Dokumentační oddělení, Projekty 1967–2009.
Ludmila Chládková, Židovský hřbitov v Terezíně – Der jüdische Friedhof in Theresienstadt – Jewish Cemetery in Terezín, Terezín 2004.
Vojtěch Blodig – Ludmila Chládková – Miroslava Langhamerová, Místa utrpení a hrdinství. Nacistická represivní zařízení v Terezíně a Litoměřicích, Praha 2003.
Jan Munk, 60 let Památníku Terezín / 60 Years of the Terezín Memorial, Praha 2007.
O. Heitlinger, Památník Terezín vypisuje soutěž, Věstník Židovských náboženských obcí v Československu XXX, 1968, č. 2, s. 4–5.
Miroslav Pávek, Další terezínský krok, Věstník Židovských náboženských obcí v Československu XXX, 1968, č. 12, s. 6.
Miroslav Pávek, Co se děje na Židovském hřbitově v Terezíně?, Věstník Židovských náboženských obcí v Československu XXXI, 1969, č. 6, s. 2.
Tryzna v Terezíně, Věstník Židovských náboženských obcí v Československu XXXIV, 1972, č. 9, s. 1–2.
Maxmilián Pergler, Péče státu o Památník Terezín, Terezínské listy, 1974, č. 4, s. 1–3.
[lin], Důstojné memento, Průboj. Krajský týdeník KSČ Ústeckého kraje XXI, 1969, č. 61, s. 1.
Václav Novák, Péče o památky utrpení židovského obyvatelstva, Průboj. Krajský týdeník KSČ Ústeckého kraje XXXIX, 1987, č. 286, s. 7.
Výstava o památnících, Průboj. Krajský týdeník KSČ Ústeckého kraje XXI, 1969, č. 102, s. 2.
[esha], Péče o pietní místo. Výstava Akční program Památníku. Průboj. Krajský týdeník KSČ Ústeckého kraje XXVIII, 1976, č. 211, s. 3.
Karel Sedlecký, Dluh Terezínu bude splacen, Průboj. Krajský týdeník KSČ Ústeckého kraje XX, 1968, č. 321, s. 5.
Václav Novák, Péče o Památník Terezín, Průboj. Krajský týdeník KSČ Ústeckého kraje XXVII, 1975, č. 14.
K. Lorenc, Terezín – památník boje proti fašismu. Začíná definitivní úprava památných míst (rozhovor s M. Pávkem), Rudé právo L, 1969, č. 99 28. 4., s. 1.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 42645/5-2341 – krematorium se hřbitovy
Jakub Hauser
