Na farním hřbitově ve městě Mirovice se nachází pomník zde pohřbeným obětem koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Sestává z pamětní desky, kterou zde nechal umístit Adolf Vondrášek, desek se jmény pohřbených vězňů, který sem umístili sami Romové, a sousoší Truchlící matky. Všechny pamětní desky jsou z černého opracovaného kamene a nesou zlatě a stříbrně vytažené verzálkové nápisy. Pískovcové sousoší znázorňuje tři vysoké postavy v dlouhých pláštích s kápěmi, jejichž tváře jsou v truchlivé póze obráceny směrem k zemi. Pomník je umístěn v levém horním rohu hřbitova, kam byla uložena těla vězňů.

(Pamětní desky v rohu hřbitova)
(Vlevo)

NA ZDEJŠÍM HŘBITOVĚ LEŽÍ ROMSKÉ OBĚTI NACIZMU.
ZAHYNULY V ROMSKÉM TÁBOŘE V LETECH U PÍSKU DŮSLEDKEM ZLOČINNÉ KONCENTRACE, KTERÁ BYLA SOUČÁSTÍ GENOCIDY A NIKDY NEPOTRESTANÉHO CHOVÁNÍ TÁBOROVÉHO VEDENÍ.
ZDE ZA HŘBITOVNÍ KAPLÍ SE NACHÁZEJÍ HROBY 186 ROMŮ ZEMŘELÝCH V TÁBOŘE PŘED VYPUKNUTÍM EPIDEMIE TYFU. TA SI VYŽÁDALA NA 140 DALŠÍCH OBĚTÍ, KTERÉ JSOU POCHOVÁNY NA NOUZOVÉM HŘBITOVĚ V LESE ZA TÁBOREM.
1942 – 1943
ZAHYNULI, PROTOŽE BYLI ROMOVÉ
MURDARDE LEN VAŠODA KAJ HAS O ROMA

HROBY UPRAVILI V ROCE 2000 ROMOVÉ S PODPOROU VLÁDY ČR

(Vpravo)

ZDE ODPOČÍVAJÍ OBĚTI
Z KONCENTRAČNÍHO TÁBORA
V LETECH :

JANA ŠMÍDOVÁ
*1883
JANA ŠMÍDOVÁ
*1917
JAN RICHTR
*1924
FRANTIŠKA ŠMÍDOVÁ
*1940
VÁCLAV ŠMÍD
*1918
ROBERT RICHTR
*1931
ZEMŘELI 1943

(Menší náhrobek)

JÁ JSEM VZKŘÍŠENÍ A ŽIVOT...
POKOJ VĚČNÝ
OBĚTEM, KTERÉ ZEMŘELY
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE LETY
2. 8. 1946 ZA NELIDSKÝCH A
KRUTÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK

V období mezi otevřením koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku v srpnu 1942 a uzavřením tábora do karantény v lednu 1943 byl farní hřbitov v Mirovicích využíván k pohřbívání vězňů, kteří zemřeli v letském táboře. Vězni byli pohřbíváni ke hřbitovní zdi do neoznačených hrobů. Pohřbeno jich je zde přibližně 180. Během fungování tábora zemřelo přibližně 335 vězňů, zejména dětí. Od ledna 1943 se z důvodu epidemie skvrnitého a břišního tyfu a uvalení tábora do karantény pohřbívalo na provizorním pohřebišti za letským táborem. Občané města Mirovice se bouřili proti dalšími pohřbívání letských vězňů na farní hřbitov z obavy před jeho přeplněním a také z obavy před rozšířením tyfové nákazy.
Po dlouhá léta zůstaly hroby neoznačené. O osud letských vězňů se začal zajímat Adolf Vondrášek, který se do Mirovic přistěhoval v roce 1964, kdy bydlel v domě po jednom z bývalých dozorců tábora. Začal pátrat po událostech, které se staly v Letech, a vyzpovídával lidi z okolí, kteří s táborem přišli do kontaktu – lékaře, sousedy, hrobníky. Adolf Vondrášek se stal starostou a využil této pozice k nápravě křivdy, která se Romům stala. Na zasedání městské rady přednesl návrh, aby se Mirovice postavily ke svojí minulosti čelem a začaly v roce 1991 budovat pomník na hřbitově. Téma letského tábora v té době ještě nebylo známé v českém veřejném prostoru a aktivitě starosty se taktéž nedostalo publicity. Pamětní deska byla slavnostně odhalena za přítomnosti kněze a místních obyvatel v roce 1992. Ještě před ní byl na hřbitově umístěn menší náhrobní kámen, který sem v tichosti umístili pozůstalí po obětech rodiny Šmídovy v roce 1960.
V roce 2000 přibyla na místo pamětní deska, kterou sem nechal umístit Výbor pro odškodnění romského holokaustu s podporou Vlády České republiky. V roce 2007 pak bylo odhaleno sousoší Truchlící matky, které se skládá z figurativních soch a zlomeného romského kola. Autorem sousoší je pozůstalý po obětech tábora Čeněk Růžička a akademický sochař Michal Moravec. Na pamětní desky na zeď hřbitova pak nechali umístit jména všech, kteří by dle dostupných záznamů měli být na hřbitově pohřbení, tedy přibližně 150 dětí a 30 dospělých vězňů letského tábora.