Pietně upravenému prostoru vévodí přibližně 360 cm vysoký památník. Jeho spodní část je vyzděna menšími hrubě opracovanými kvádry, na nichž spočívá jemněji opracovaná žulová deska. Na této desce stojí jeden velký blok kamene, na němž je zepředu umístěna černá skleněná deska s verzálkovým dedikačním nápisem ve zlaté barvě. Vrchní část památníku tvoří pyramida o výšce přibližně 200 cm, která je vyrobena z umělého kamene a ozdobena bronzovou plastikou ve tvaru trnové koruny se zavěšenými okovy. Památník je zasazen do vydlážděného prostoru, který je ohrazen řetězovým plůtkem. Přístup k památníku vede po čtyřech schodech. Prostranství před ním je vyasfaltováno, opatřeno osvětlením a vybaveno lavičkami. Přístup do areálu prochází skrze pamětní alej. Vstup je označen výraznou cedulí v českém, německém, francouzském a ruském jazyce. Dále se v areálu nachází dvě tabule s podrobnými informacemi v českém jazyce o událostech transportu smrti, exhumaci obětí a zřízení památníku.

NA PAMÁTKU
OBĚTEM
NĚMECKÉHO
FAŠISMU

V polovině dubna 1945 zastavilo na železničním nádraží ve Stodu několik transportů smrti z táborů Flossenbürg a Buchenwald. Bližší informace k identitě vězňů se nejsou známy, neboť není znám žádný jmenný soupis ve vztahu k těmto transportům. Uniformy vězňů naznačovaly široké spektrum zástupců různých národností: Čechů, Poláků, Francouzů, Nizozemců a amerických válečných zajatců. V transportech a na pochodech smrti však bývalo běžné, že si vězni vyměňovali oblečení nebo nosili obuv a uniformy, které zbyly po jejich zesnulých spoluvězních. Není tudíž jasné ani to, jaké procento obětí mohli tvořit Židé.
Bezvládná těla obětí byla na příkaz strážných ostatními vězni vykládána z vagónů a ukládána do jámy hromadného hrobu na židovském hřbitově v Holýšově. Celkem se jednalo o 250 obětí. Svědectví o těchto událostech zaznamenala místní policejní stanice ve své situační zprávě.
Po skončení 2. světové války byla provedena série exhumací zde uložených lidských ostatků za účelem vyšetření daných událostí a také důstojného pohřbení obětí. Z popudu americké vojenské mise byla 12. 8. 1945 provedena exhumace devíti pozůstatků amerických výsadkářů, které byly převezeny ze Stodu na jiné místo. Ve dnech 6. a 7. 9. 1945 pak proběhla exhumace zbylých ostatků z hromadného hrobu na židovském hřbitově v Holýšově. Těla museli vykopávat místní Němci, kteří byli viněni z kolaborace s nacismem. Exhumace těl byla vedena lékařem Vilémem Řepkou. Vyšetřování dospělo k závěru, že většina vězňů zemřela na následky hladu a vyčerpání. Bylo však identifikováno také 31 ubitých a 7 zastřelených obětí. Dne 9. 9. 1945 byly ostatky s poctami pochovány ve společném hrobě v hájku na okraji města u železniční trati. Z průběhu pietního aktu se dochovaly fotografie, které jsou reprodukovány na informační tabuli u vstupu do areálu. Na místě byl od září roku 1945 do roku 1960 vztyčen prostý březový smírčí kříž.
Dne 25. 9. 1960 byl na místě z iniciativy Svazu protifašistických bojovníků odhalen současný památník. Do čelní strany objektu byla zasazena bronzová pamětní deska s vyobrazením koncentračního tábora s ostnatým drátem, strážní věží a umučenými vězni. Na desce byl také uveden nápis: „OBĚTEM NACISMU – DUBEN 1945 LIDÉ BDĚTE“, který byl doplněn ruským a francouzským překladem. Památník byl podle obecní kroniky vyroben zaměstnanci kamenolomu v Kasejovicích (Západočeský průmysl kamene). Kovové prvky (bronzová deska, trnová koruna, okovy) byly dodány slévači plzeňských škodových závodů.
Památník byl odhalen za přítomnosti ministra zdravotnictví Josefa Plojhara, velvyslanců Německé demokratické republiky a Polska, zástupců lékařské fakulty Univerzity Karlovy, místních politických představitelů a stranických funkcionářů. O celkovém pojetí pietního aktu asi nejlépe vypovídá zápis kronikáře, reflektující typický dobový diskurs: „Při manifestaci pronesl hlavní projev Dr. J Plojhar, ministr zdravotnictví. Ve svém plamenném a vlastenecky procítěném projevu vzpom[n]ěl všech obětí poslední války, odsoudil západní mocnosti za vyzbrojování Západního Německa a rozdmychávání studené války a vyzvedl úsilí sovětského svazu o mír, dorozumění a všeobecné odzbrojení.“
Původní pamětní deska byla součástí památníku ještě v roce 2006. Následně byla nahrazena prostou deskou z černého skla. Z dostupné dokumentace není bohužel jasné, kdy k tomu přesně došlo. Areál je v současnosti volně přístupný. Na místě se konají každoroční pietní akty v rámci Slavností svobody, které připomínají osvobození plzeňského kraje spojeneckými vojsky.

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 45598/4-480

https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/haj-umucenych-158050