Pomník je situován v centru obce a je tvořen prostou stélou, která spočívá na kvádrovém soklu. Čelní a zadní strana stély mají tvar rovnoramenného lichoběžníku, který se směrem nahoru mírně zužuje. Na pomníku je připevněna pamětní deska z bronzu, která nese rytý verzálkový nápis. V dolní části desky je vyryt latinský kříž a motiv ostnatého drátu. Po bočních stranách pomníku roste vždy jeden zerav. K pomníku vede chodník vysypaný kamenivem a lemovaný obrubou, který byl v době dokumentace zarostlý travou.

NA PAMĚŤ
OBĚTEM
POCHODU SMRTI

ČERVEN 1944

V dubnu roku 1945 procházel obcí pochod smrti z tábora v Johanngeorgenstadtu, pobočného tábora koncentračního tábora Flossenbürg. Z Johanngeorgenstadtu vyjelo dne 16. 4. 1945 celkem 822 vězňů ve vlakovém transportu, jehož cílem byl Terezín. Šlo zejména o politické vězně různých národností, mezi nimiž byla řada lidí židovského původu. Vězni pocházeli například z Polska, Československa, Maďarska, nebo Francie. Do transportu bylo zařazeno také mnoho sovětských válečných zajatců. Kvůli bombardování Karlových Varů skončil tento transport na nádraží v Nové Roli, odkud museli jít vězni pěšky k železničnímu nádraží Březová u Karlových Varů, kde zahynulo 205 vězňů (viz databázová karta Pomník obětem pochodu smrti, Březová). Pochod postupoval dále podél řeky Teplé do Tepličky, kde se v opuštěné porcelánce, která krátce před tím sloužila jako zajatecký tábor pro sovětské vojáky, zdržel dva dny. Za tu dobu tu zahynulo 15 vězňů, mezi nimiž byly dvě ženy. Těla zesnulých byla pohřbena v hromadném hrobě v severní části areálu továrny. Dále byli vězni nuceni jít směrem na Andělskou Horu a Bochov. Po všech útrapách dorazilo dne 6. 5. 1945 do Terezína pouhých 28 vězňů.
Hromadný hrob v Tepličce byl 1. 7. 1945 exhumován. Během lékařského ohledání ostatků se podařilo zjistit mnohá vězeňská čísla a díky tomu také identitu řady zemřelých vězňů. Většina z nich byli Poláci, Rusové a Francouzi. V říjnu 1947 byly ostatky vězňů spolu s dalšími ostatky z hrobů, které se nacházely na hřbitovech v okolních obcích Krásno, Milešov a Vodná, pietně uloženy do společného hrobu na hřbitově v Bečově nad Teplou. Smuteční průvod a důstojné uložení ostatků se na bečovském hřbitově konalo 26. 10. 1947. Pietního aktu se kromě veřejnosti zúčastnili zástupci ministerstva obrany, představitelé místních samospráv a okresních úřadů, dále členové Svazu osvobozených politických vězňů nebo bezpečnostních složek státu. Obřad vykonal pravoslavný vojenský kněz. Na hrobě byl obětem vybudován pomník.
Pochodů smrti prošlo Tepličkou více. O tom, zda někdo z vězňů zařazených v těchto transportech v obci zahynul, nejsou známy žádné informace.
Pomník obětem pochodu smrti byl vybudován pravděpodobně mezi lety 1945–1947 na místě původního hromadného hrobu, který se nacházel nedaleko hlavní silnice z Karlových Varů do Bečova nad Teplou. Je na něm chybně uvedeno, že pochod smrti prošel obcí již roce 1944.
Pomník byl kolem roku 1975 při rozšiřování zmíněné silnice přesunut na stávající místo v centru obce.